Slovo trenéra
Příspěvky
Slovo úvodem
22. 3. 2014
Praha 1.3.2014
1. Vznik - Historie fotbalového klubu Fotbalové Akademie Alexe Zbura
Dlouho jsem zvažoval, jak vlastně začít. Nemohu nevzpomenout na mé trenérské začátky, kdy jsem před 17 roky začínal s trénováním fotbalové mládeže u ligového dorostu, výběrového mládežnického klubu SK Motorlet Praha s dnes již ligou prověřeným Davidem Vavruškou.
Po ukončení činnosti u dorostu jsem přijal nabídku a začal trénovat s „ Barrandovským trenérským matadorem „ Jirkou Hrdličkou v Praze 5 na Barrandově ročník 1995, jak už to u trenérů přípravek bohužel bývá hlavně proto, že se zde pokoušel běhat za kulatým nesmyslem i můj starší syn Daniel. Jedním z důvodů bylo pozvednout skomírající odnož Motorleťácké mládeže v této destinaci a přivést ke krásnému sportu více dětí.
Na konci června r. 2000 jsme udělali první nábor a výsledkem bylo, že první mistrovské utkání v době, kdy se hrálo ještě systémem 7 + 1 jsme v devátém měsíci téhož roku, odehráli v sedmi statečných. Mnoho lidí mne po těchto zkušenostech tehdy varovalo, že to na Barrandově nepůjde. S Jirkou jsme se ale nevzdali a postupně začali budovat i další ročníky přípravek na Barrandově a troufám si napsat, že jsme byly postrachem všech týmů, které k nám v rámci soutěžních utkání zavítali, ostatně jak je to u Motorletu dobrým zvykem dodnes.
Během následujících 13 roků jsem působil s postupujícím věkem našich „capartů“ ve všech mládežnických kategoriích, které hráli Českou ligu, snad největší úspěch, jsme dosáhli s „U 16“ r. 1998, který ve fotbalovém roce 2012/2013 skončil v české lize na krásném třetím místě, pouhý bod od titulu. Během celé mé anabáze na Barrandově a i vzhledem k tomu, že mám koncepčně odlišné názory, podpořené zahraničními stážemi ve významných klubech na vedení mládežnické kopané, ve mně dlouho zrála myšlenka založit si vlastní fotbalovou akademii, která by se slučovala s dnes již moderními myšlenkami FAČR, která v náhledu na mládežnický sport udělala obrovský pokrok a hru na výsledek odsunula až na druhou kolej, jelikož nejdůležitější je, aby hráče fotbal a sport jako takový především bavil. Tuto myšlenku ve mne utvrdil i velmi vstřícný postoj vedení Fakultní ZŠ a MŠ Barrandov II při PeDfUK a zkušenosti ze současného působení v AC Sparta Praha.
I když to tak v současné době nevypadá a nezasvěcení by si mohli myslet, že český fotbal je na ústupu, jsem přesvědčen, že v dohledné době jakmile dorostou současní mládežníci, půjdou opět ve stopách Nedvědů, Barošů, Šmicrů, Rosických, Kollerů a mnoha dalších.
Závěr
Na závěr bych chtěl říct, že cílem mým a našeho začínajícího týmu, složeného z odhodlaných trenérů M. Matějčka, J. Červenky, J. Kaliny, T. Hazuky a dalších je bezesporu vychovat z kluků ty nejlepší možné fotbalisty, ale především tím cílem je vychovat pravé chlapy sportovně zaměřené se smyslem pro disciplínu, kamarádství a kolektivní spolupráci.